14. února jsme se vydali do Muzea nové generace ve Žďáře nad Sázavou na výukový program "Kudy chodili mniši". Program začínal v místnosti, která připomínala místo na vyvolávání duchů. Sedli jsme si do kruhu a začal výklad o tom, jak 12 cisterciáků v únoru 1252 přišlo do těchto míst, jak začali budovat žďárský klášter, který patří k nejstarším u nás. Po náročném výkladu jsme měli chvíli na rozhlédnutí. Hned jsem si všiml dotykového tabletu velikosti televize, na kterém jsme si prolistovali kroniku žďárského kláštera. Potom jsme se sešli u modelu, na kterém jsme si ukázali, jak klášter vypadal, ze kterých částí se skládal, k čemu jednotlivé budovy sloužily. Překvapilo mě, jak velká stavba to byla a uvědomil jsem si, co práce to muselo dát, než byl vybudován. Další část byla věnována životu v kláštěře. Udivilo mě, jak mohli takový způsob života vydržet - vstávat v 1.45, 8 modliteb denně, 2 jídla. Původní počet 12 mnichů se časem zvyšoval, dělili se na konvrše a chórové bratry, v čele kláštera stál opat. Řídili se zásadou "Modli se a pracuj". Zaujal mě i příběh jednoho z mnichů, který do řádu vstoupil v 15 letech, mnišský život ale nezvládl, odešel, toulal se po světě a ve stáří se do kláštera vrátil. Jako důkaz pokání vyřezal lavice do kostela. Říká se mu Jindřich Řezbář.
Program nebyl jenom o naslouchání. V druhém patře jsme prošli zrcadlovou částí, ve které byla velká legrace, viděli zařízení na sušení chmele, ze kterého se v kláštěře vyrábělo pivo a hlavně jsme měli čas na postavení modelu svého kláštera. Ze tří skupin byla určitě naše nejlepší.
Poslední část byla spojena s návštěvou baziliky, kde jsme mohli ukázat i svoje znalosti o gotice. Byly tam fresky, mozaiky, reliéf, lomený oblouk, klenba, zdobený portál. Nacházely se zde i lebky a pozůstatky tří osob, docela děsivá byla díra v jedné lebce, svědčící o násilné smrti.
Potom jsme se vrátili do muzea, kde jsme si udělali pohodlí u kavárenských stolečků a občerstvili se.
Jsem moc rád že jsme muzeum navštívili, užil jsem si to, exkurze se mi líbila, hodně jsem si zapamatoval, něco nového se naučil. Myslím si, že se něco nového dozvěděla i paní učitelka, které děkuji za zorganizování exkurze.
David Krmášek